Předsudky vůči sexuálním pracovnicím očima jedné z nich

Je pravda, že veškeré služby navíc jsou jen otázka peněz? Že násilí na sexuálních pracovnicích je v pořádku a nelze je znásilnit? Všechny jsou hloupé? Poznáte je na ulici podle oblečení a dělají to jen pro zábavu? Pracují jen večer a v noci? V tomto článku se dozvíte, jak je to doopravdy.

1. Pracujeme jen večer a v noci?

To pořád ještě skutečně platí pro erotické kluby, které můžou fungovat například od devíti večer do tří ráno nebo podobně. Priváty ale běžně otevírají už v jedenáct hodin dopoledne. Protože první zákazníci přicházejí o polední pauze. 

Zákazníci pak přicházejí ve vlnách podle toho, jak končí v práci, tedy po třetí hodině, po páté hodině a pak kdykoliv večer, do půlnoci, nebo celou noc. Pokud jde o eskort, tam je pracovní doba zcela individuální.

2. Poznáte nás na ulici podle oblečení? 

Realita je taková, že většinu sexuálních pracovnic poznáte na ulici jenom těžko. Když to na ní poznat je, je to nejčastěji proto, že už nedokáže odhadnout, které oblečení je moc vyzývavé. Většina se snaží, aby na nich nebyla poznat jejich profese.

Většina se obléká buď hodně nenápadně, nebo sportovně, ale i jako úřednice nebo manažerka. Na ulici je tedy většinou rozeznat nelze. Někteří zákazníci si dokonce stěžují, že jsou zmatení a nedokážou to na ulici rozeznat, jestli se jedná o sexuální pracovnici.

3. Je většina z nás hloupá a nevzdělaná?

Popravdě sama nevím, kde se tento mýtus vzal. Může vycházet z toho, že sexuální pracovnice reálně během několika měsíců zapomínají dovednosti potřebné pro jejich původní profesi, klesá jim sebevědomí a mají pocit, že nic jiného nezvládnou. To může na jejich okolí působit tak, že jsou hloupé a nevzdělané. Ale může to mít i jiné důvody.

Podle zjištění různých organizací mezi sexuálními pracovnicemi převažují středoškolačky, vyučené i s maturitou, a přibývá vysokoškolaček z hůře placených profesí. O čem by to vypovídalo, kdyby středoškolačky byly hloupé a nevzdělané? Asi spíš něco o výuce finanční gramotnosti na středních školách?

3. Naše příjmy nikdy nedaníme a nejde je legalizovat?

Ve skutečnosti je už teď možné mít jako sexuální pracovnice živnostenský list na jakoukoliv volnou živnost, jen ne přímo na poskytování těchto služeb. V současnosti zhruba třetina sexuálních pracovnic v ČR podle našich zkušeností daní část svých příjmů právě takto. Můžou využívat dokonce paušální daň. Dá se říct, že ty z nás, které by chtěly dobrovolně danit své příjmy, už to dávno dělají. 

4. Násilí na sexuálních pracovnicích je v pořádku a nejde je znásilnit? 

Prakticky každá z nás se zhruba dvakrát až třikrát do roka setkává s vážnějším napadením ze strany zákazníka. Běžně se setkáváme s nerespektováním domluvených hranic při BDSM praktikách, nucením k praktikám, které nemáme v nabídce, nebo nucením násilím k sexu bez ochrany.

Podle trestního zákona je ale jedno, jestli se jedná o sexuální pracovnici. Zkrátka se takový zákazník dopouští sexuálního nátlaku, nebo dokonce znásilnění. U nucení násilím k sexu bez ochrany se jedná právě o znásilnění. Je několik teorií, proč tu poslední věc dělají zákazníci tak často. Většině sexuálních pracovnic se to stává i několikrát ročně.

Jedna z teorií je, že v tu chvíli přestanou uvažovat o rizicích a vidí před sebou jen představu sexu bez ochrany. Ale možných vysvětlení je víc. Každopádně v našem spolku pracujeme na tom, aby zákazníci věděli, že to není v pořádku a jedná se o trestné činy. I když to ne vždycky znamená, že se lidi přestanou nějak chovat, když zjistí, že se jedná o trestný čin.

5. Veškeré služby navíc jsou jen otázka peněz? 

Zase se jako žena můžu jen domnívat, proč si to tolik zákazníků myslí. Ale ne všichni, to je dobrá zpráva. Je to něco, co pochází z porna a někteří zákazníci si pak myslí, že to je realita? Nebo to má úplně jiný důvod? Každopádně když sexuální pracovnice odmítá nějakou praktiku, většinou nepomůže nabídnout víc peněz. Většinou máme už předem jasno v tom, že tu praktiku nechceme a proč.

Může se stát, že se vás zákazník ptá každých pět minut, jestli tu praktiku opravdu nechcete. Ale odpověď je pořád stejná. Že nechcete. Protože jste o tom rozhodnuté předem. O tom se taky jako spolek snažíme mluvit se zákazníky našich kolegyní na sociálních sítích a říkat jim pravdu. 

Že je sexuální pracovnice v tu chvíli považují za blbce, kteří to nepochopili hned napoprvé. To se týká i nucení k různým praktikám nad rámec poskytovaných služeb. Ten vzkaz je jasný, přátelé. Když nechci "být za blbce" nebo za něco horšího, neptám se na to znova a znova, když sexuální pracovnice odmítne nějakou praktiku.

Je něco, na co jsem zapomněla a co by vás zajímalo? Dejte mi vědět a napíšu další článek.