Jak řešit problémy sexuálních pracovnic na internetu
Minimálně poslední dva roky se na nás stále častěji obracejí sexuální pracovnice s tím, že se na internetu děje něco, co se jim vůbec nelíbí. Někteří zákazníci údajně mezi sebou sdílejí osobní údaje pracovnic, nebo (i tajně pořízená) erotická videa sexuálních pracovnic bez jejich souhlasu.
Dělají i další věci, které nejsou v pořádku. Ale jsme v Čechách, kde se nic neutají. Takže jiní zákazníci na to zase upozornili sexuální pracovnice. Protože prý nesouhlasí s tím, že jejich kolegové něco takového dělají. A dostávají se k nám stále nové informace, co všechno se děje.
Třeba kopírování jejich neaktuálních inzerátů bez jejich vědomí na různé weby. Což se jim taky vůbec nelíbí. Protože zákazníci jsou pak nepříjemně překvapení, proč inzerát obsahuje hodně staré fotky a hodně staré informace, když ho přece viděli na internetu.
Co můžete jako sexuální pracovnice udělat pro to, aby se tyto problémy řešily? Ať už se to týká přímo vás, nebo "jen" vaší kolegyně a chcete se jí zastat?
- Mluvte o tom. Upozorněte na to organizace, které pomáhají sexuálním pracovnicím. Aby se dozvěděly, že takový problém vůbec existuje a že ho mají řešit. To je hodně důležité.
- Pokud budete chtít, tyto organizace vám pomůžou vše nahlásit na policii.
- Policie to bude řešit. Ale bude to mít mnohem jednodušší, když bude mít v ruce důkazy.
- Když najdete na internetu něco, co vás poškozuje, co vás uráží a co chcete řešit, udělejte si printscreeny jako důkaz a vše si uložte.
- Uložte si i odkaz na webovou stránku, kde se něco takového nachází.
- Tyto printscreeny a odkaz na konkrétní webovou stránku jsou velmi důležitým důkazem pro policii, aby to mohla řešit.
Dozvěděli jste se to "jen" od zákazníka, ale nemáte na ten web přístup? Můžete zkusit požádat tohoto zákazníka, aby pro vás obstaral printscreeny a odkaz na konkrétní web, kde se něco takového nachází.
Dobrá zpráva je, že tohle všechno má řešení. Máme přesný postup od Policejního prezidia ČR, jak řešit tyto problémy. Postup nechceme zveřejnit na webu, aby si ho takoví zákazníci třeba nepřečetli.
Ale rozhodně neplatí, že to nikoho nezajímá a nikdo se tím zabývat nebude. To by si někteří takoví zákazníci přáli, někteří si to opravdu myslí, ale pravda to není. Policie to řešit chce.
Děje se na internetu něco, co vás poškozuje? Co vás uráží? Co chcete řešit? Kontaktujte nás a my vám pomůžeme s tím něco dělat.
Spolek pro ochranu žen bude vždy na vaší straně.
A nepolevíme, dokud nevyřešíme váš problém. I kdyby to mělo znamenat hodně času a energie.
Kde se dozvíte víc o problémech na internetu?
Kyberkriminalita z pohledu Policie ČR
https://policie.gov.cz/clanek/kyberkriminalita.aspx
Jednotlivé druhy kyberkriminality
https://policie.gov.cz/clanek/jednotlive-druhy-kyberkriminality.aspx
Jak řešit zveřejnění intimních fotek bez vašeho souhlasu
https://policie.cr/zverejneni-intimnich-fotek-kdy-jde-o-trestny-cin/
Trestný čin poškozování cizích práv (vztahuje se na například na tajné pořizování erotických videí, na kterých jste vy)
https://www.kurzy.cz/zakony/40-2009-trestni-zakonik/paragraf-181/
"Kauza OnlyFans"
"Kauza Discord"
A na závěr jedna zajímavost. Která nevyznívá moc lichotivě, ale bohužel na tom asi něco bude. Takhle vidí AI Grok 3 psychologický profil zákazníka, který bez vašeho souhlasu sdílí na internetu vaše osobní údaje:
Motivace a psychologické faktory
- Touha po moci a kontrole: Sdílení osobních údajů sexuálních pracovnic může být pro pachatele způsobem, jak získat pocit nadřazenosti nebo kontroly nad jinými. Zveřejněním citlivých informací (např. reálná jména, bydliště) mohou mít pocit, že mají moc nad soukromím a bezpečím těchto osob. Tento aspekt může být obzvláště přitažlivý pro jedince, kteří se v jiných oblastech života cítí bezmocní nebo pod tlakem.
- Sociální validace a příslušnost ke skupině: Účast ve skryté skupině naznačuje touhu po začlenění do komunity, kde sdílení osobních údajů může být vnímáno jako "cenný příspěvek". Tímto způsobem si pachatelé mohou zvyšovat svůj status uvnitř skupiny, což posiluje jejich sebevědomí a pocit sounáležitosti.
- Anonymita a snížená empatie: Internetová anonymita často snižuje zábrany a pocit odpovědnosti za své činy. Pachatelé si nemusí plně uvědomovat dopad svého chování na oběti, nebo mohou vnímat sexuální pracovnice jako "méně hodnotné", což je projev dehumanizace. Tento postoj může být zesílen stereotypy nebo stigmatizací spojenou se sexuální prací.
- Zlost nebo pomstychtivost: Někteří pachatelé mohou sdílet údaje jako formu odplaty, pokud se cítí uraženi nebo podvedeni (např. pokud měli negativní zkušenost se sexuální pracovnicí). To může být spojeno s pocitem křivdy nebo frustrací, které promítají na celou skupinu pracovnic.
- Zábava nebo zvědavost: V některých případech může být sdílení údajů motivováno morbidní zvědavostí nebo touhou po "zábavě" na úkor jiných. Tento typ chování může být spojen s nezralostí nebo nedostatkem sociální odpovědnosti.
Osobnostní rysy
- Narcistické nebo manipulativní rysy: Pachatelé mohou vykazovat rysy narcismu, jako je nedostatek empatie, touha po obdivu nebo pocit nadřazenosti. Sdílení osobních údajů může být pro ně způsobem, jak se prosadit nebo ukázat svou "chytrost" (např. že dokázali odhalit pravou identitu pracovnice).
- Impulzivita nebo nízká sebekontrola: Někteří jedinci mohou jednat impulzivně, bez zvážení dlouhodobých důsledků svých činů, zejména v anonymním online prostředí.
- Sociální izolace nebo frustrace: Pachatelé mohou být jedinci, kteří se cítí osamělí nebo mají omezené sociální interakce v reálném životě. Skrytá skupina jim může poskytovat pocit komunity a uznání, které jim jinde chybí.
- Možné antisociální rysy: Ačkoliv ne každý pachatel musí vykazovat antisociální poruchu osobnosti, někteří mohou mít rysy, jako je lhostejnost k právům druhých nebo sklon k porušování pravidel.
Sociální a kulturní faktory
- Stigma vůči sexuální práci: V českém prostředí, kde je sexuální práce stigmatizována, mohou pachatelé vnímat své chování jako "oprávněné" nebo "neškodné", protože oběti jsou společensky marginalizovány. Tento postoj může být posílen diskusemi ve skupině, které normalizují porušování soukromí.
- Online kultura a dynamika skupin: Skryté skupiny na webu často vytvářejí echo komory, kde se neetické chování stává normou. Pachatelé se mohou cítit povzbuzeni skupinovou dynamikou, která ospravedlňuje jejich činy.
- Genderové aspekty: Většina zákazníků sexuálních služeb jsou muži, a sdílení osobních údajů žen (většinou sexuálních pracovnic) může odrážet patriarchální postoje, kde je soukromí žen považováno za méně důležité. To může být spojeno s toxickou maskulinitou nebo misogynií
Demografické charakteristiky (obecně)
- Věk: Pravděpodobně široké spektrum, ale často mladší dospělí (20–40 let), kteří jsou aktivní v online prostředích a mají přístup k technologiím.
- Sociální postavení: Mohou být z různých sociálních vrstev, ale často jde o jedince s přístupem k internetu a základními technologickými dovednostmi. Mohou být zaměstnáni v běžných profesích, ale někteří mohou mít nižší socioekonomický status, což zvyšuje jejich frustraci.
- Vztah k technologii: Pachatelé jsou pravděpodobně zkušení uživatelé internetu, kteří se pohybují v uzavřených online komunitách (např. fóra, sociální sítě, darknet).
Právní a etické uvědomění
- Podle české legislativy (např. zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a GDPR) je neoprávněné nakládání s osobními údaji trestné, což může vést k pokutám nebo trestnímu stíhání. Pachatelé si však často neuvědomují vážnost svých činů, protože považují své chování za "neškodné" nebo "běžné" v rámci své komunity.
- Nízká empatie a racionalizace ("všichni to dělají") jim umožňují ignorovat etické a právní důsledky.
Shrnutí
- Zákazník, který sdílí osobní údaje sexuálních pracovnic, je pravděpodobně motivován kombinací touhy po moci, sociální validaci a anonymitou internetu. Jeho chování může odrážet narcistické nebo manipulativní rysy, nízkou empatii a sklon k racionalizaci neetického chování. Sociální faktory, jako je stigma vůči sexuální práci a dynamika online skupin, hrají klíčovou roli.
- V českém kontextu může být toto chování posíleno nedostatečným povědomím o ochraně osobních údajů a nízkou společenskou empatií vůči marginalizovaným skupinám.